logo
logo
Newsletter

NL #104

PBJK (Pochválený buď Ježiš Kristus), drahý brat v Kristovi.

Dodatočné foto z väznice Sabinov s LCH a diakonom Rasťom 2x kresba: od Denisa a Kubu z väznice v Brne

Foto: rozhovor Ega - Michala Straku s redaktorkou TV JOJ o väzniciach na Slovensku a v Českej republike.

Kresba: od Štefana z väznice-nemocnice v Trenčíne,   od Žanety z väznice Brno,  od Tomáša z väznice Mírov

Dostal som zaujímavý list s prosbou-žiadosťou, či by som nemohol zverejniť „spoveď“ od člena Tretyakov Timura z väznice Karviná v Českej republike, aktuálne už  väzobná väznica Kyjev v Ukrajine s názvom “Affidavitu“, t.j. prísažného vyhlásenia: „Odsouzen jsem k 22 rokům O/S, ve VTOS od roku 2007. Pocházím z Východní Ukrajiny, město Poltava. A již pozítři mám být předán k dalšímu výkonu trestu do domovského státu, na Ukrajinu. Ve které souvislosti chtěl bychom se všemi, kdo mě zde poznal, veřejně se rozloučit a veřejně se vyzpovídat ze svých hříchů. Prosím Vás o tuto laskavost, berte tento dopis jako můj Affidavit, který prosím uveřejnit. Sedím za pokus vraždy a vraždu. Spáchal jsem to a velmi toho lituji. Navzdory tomu co hlása o mně Media, byl jsem slušný hoch, z dobré a zajištěné rodiny, byl jsem dobrý sportovec, dosáhl jsem VŠV a pracoval jako trenér zápasu. Děti mám rád, a byl jsem v tom úspěšný(viď foto Timura z roku 2007). Přesto chtělo se mi více, táhlo mě podívat se do světa a tam se prosadit. A tak, zahodil jsem všechno a šel do zahraničí, odjel do Prahy, původně za holkou. Samozřejmě že našel jsem si také v Praze nové kámoše z řad krajanů, mafianského rázu. Připadal jsem si jako frajer a s takovými se dal dohromady. Nechal jsem se kvůli své pýše zaplést do vyřizování účtů. Bral jsem to jako věc cti, zastat, resp. pomstit své blízké, koho jsem za takové považoval. Jenomže jsem se v tom zmýlil. Tak se stalo, že kvůli okolnostem dopustil jsem se excesu a pobodal jedného mafiána, v rámci odvěty za kamoše. Pak už můj život řítil se prudce dolů a já ho neovládál. Čirou náhodou zabil jsem pak nevinného člověka, řidiče stejné značky nevšedního auta, jako používali mé mafiánské nepřátelé, kteří rovněž usilovali o můj život. Byl jsem si jist že jsou v tom aute mé nepřátelé , mafiáni, že jdou po mně, a tak spanikařil jsem a začal stŕílet jako první....Je mi líto. Omlouvám se tím veřejně pozůstalým  a prosím o odpuštění. Neustále se modlím za oběť. Musím poznamenat, že svou úlohu hráli v tom drogy. V té době nervy jsem měl již hodně rozladěné. Musel jsem řešit to marihuanou ve velkém množství a k tomu brát diazepamy, abych dokázal ještě nějak fungovat.... A pak to všechno naraz zkolabovalo, samozřejmě. Oni tzv. kámoši, koho jsem měl za frajery a bral jako bratry, ve skutečnosti byly konfidenty bezpečnostních složek, získání udavači, jidášové. Doslova, prodali mě títo bratříčky za peníze. (Nihil sub sole novum est- Nie je nič nové pod slnkom) Aby toho nebylo málo, pomluvili mě bratříčky, udělali ze mě nájemního vraha, aby věc tím nafouknout a koupit si za to beztřestnost. Seděl jsem tedy sám a bratříčky si užívali venku. Hrozilo mi doživotí. Na vazbě zažíval jsem skutečné peklo. Bylo toho na mně až příliš. Neviděl jsem žádné východisko. Celý svět se mi zhroutil. Rozum odmítal to pojmout. A tak jsem také úplně se nervově zhroutil. Hrůza. Kdo to nezažil, představit si to nedovede. Dostal jsem se tak až na samé dno, až tam, kde není už žádná nadeje ani žádná víra. Přesto ve svém zoufalství, navzdory své nevíře, rozhodl jsem si to ještě zkusit a vězval jsem Pána. To mě zachránilo. V den zahájení veřejného líčení, ten šílený tlak byl na mě tak obrovský, tak nesnesitelný, že zhroutil  jsem se psychicky v jednací síní, přestal jsem se ovládat, spadl jsem tam na kolena a začal jsem se modlit.....Přestože stalo se to pouze jednou, v první den jednání a už se nikdy neopakovalo, nicméně prohlásili mě díky tomu za simulanta. Prý že jsem se tím snažil simulovat duševní nemoc.....Není k tomu již co dodat. De facto, stále v této zemi platí, že víra je blud, pomatení rozumu, či duševní porucha. Ten, kdo se modlí, buď je blázen, anebo to předstírá. Pak to ještě zveličili a udělali z toho obrovskou srandu. No, ať klidně se smějí dále. Ale pokud to někomu je k smíchu, je mi ho věru líto. Čo se týče mně, viděl jsem peklo za života, měl jsem možnost ve své duši si ho ochutnat. Díky Pánu jsem to přežil, ale to mně prověřilo. Od té doby již 17-tý rok nesl jsem s pokorou svůj kříž. Neřad mluvím o svých dobrých skutcích, nýbrž preferuji aby mé skutky mluvily za mně. Nihil enim est opertum, quod non revelabitur(Lebo nie je nič zakryté, čo by nebolo odhalené). Zhřešil jsem s tím, že zmýlil jsem se ve svých kamarádech. Toto je jeden z největších omylů, který jen může člověku v životě se přihodit. Chraňte se prosím před nedobrými kamarády, milé bratry a sestry, dejte si pozor aby tyto nesvědli Vás na dobře ušlapanou cestu do pekel. Toto i je mé jednoduché posolstvo, kterým se s Vámi loučím. Prosím o odpuštění všechny, komu jsem kdýkde ukřivdil. Nevím, co všechno ještě čeká na mně v Ukrajině, ale rozhodně nehodlám brát do ruky zbraň a jakýmkoliv způsobem zúčastnit se zabíjení lidských bytostí. Prosím Vás také aby ste se pomodlili za mně a za mou hříšnou duši.“

Foto: balenie anjelských darčekov pre detičky našich členov vo vyhnanstve dňa 5.10.2024 na fare v Hlohovci. Balenie s láskou robia naše manželky.

kresba: od Alexa z väznice Hrnčiarovce,                           od Romany z väznice Opava

Foto: Leopoldov 6.10.2024 chvály, stretnutie členov spol. DISMAS.

Foto: 8.10.2024 sme sa stretli s riaditeľom „Na každom záleží“, Gabrielom Kosmálánym a jeho zástupcom Mariánom Bielikom. Odovzdali nám pohľadnice, ktoré máš v obálke, aby ťa aj takto povzbudili a spravili ti radosť.

Foto: Tomáš Pápaj: „PBJK - naveky amen. Darí sa nám fajn, sme tento rok na druhej dovolenke v teple. Prvýkrát Egypt, teraz 16 dni Turecko-Side. Chlapcom len toľko, nech vydržia svoj trest, že bude aj lepšie. Pozdravujem…“  Tomáš bol mimoriadne prepustený na PP, aj keď bol v DS „C“ s dvoma disciplinárnymi trestami a nedoporučený RÚ. Tento zázrak sa stal po tom, čo sa spol. DISMAS za neho predtým deň modlilo. Teraz jazdí na kamióne.

Foto: 10.10.2024 väznica Ilava doživotné tresty, MxSS a SSS s Michalom Strakom (Egom) a Dávidom Janočkom, ktorý o tom napísal aj pár riadkov: „Boli sme navštíviť našich bratov v Ilave. Tým, že aj ja vystupujem, mal som trochu stres, lebo Ego je pre nás ako Žbirka pre staršiu generáciu :D. No modlil som sa pred službou, aby som vedel byť zameraný na moju skutočnú misiu, kvôli ktorej tam som. A presne to išlo ako malo, lebo Pánov Duch nás viedol. Prechádzali sme najprv celou väznicou, povzbudzovali bratov na chodbách, u žien na väzbe, potom väzba muži a na doživotných trestoch sme boli pozrieť členov spol. DISMAS. Otvorili im dvere a rozprávali sme sa a Ego zahral svoje hity, bol to proste dobrý čas. A na hlavnom programe, kde nás bolo dokopy asi 100, to aj išlo viacej do hĺbky. Pán sa aj o mňa postaral, lebo Ego musel skorej odísť a tým aj vzniklo viac času a menej stresu, a keď som hovoril svedectvo, tak som ozaj cítil Ducha. Aj celá miestnosť stíchla. Mám pocit, že sme to tak spolu prežili s tými odsúdenými. A tým, že Ego išiel trochu skorej, mali sme aj viac času na dobré songy. Tam už nebolo tak ticho :D po vystupku aj veľa z vás došlo podať ruku alebo po kartu s podpisom. No a zakončím to tým, že pozdravujem Romana, lebo práve mi písala tvoja sestra, ktorú som už videl na našich rapových akciách vonku, že super, že jej od teba došla práve tá karta, ktorú som ti podpísal po koncerte. Chlapi, myslím na vás držte sa! Dávid“

Dňa 11.11.2024 som bol v Nitre navštíviť nášho člena Mareka Stojku (viď foto) a podarovali sme mu krásny nový skateboard s obrázkom leva. Som rád, že Marek sa opäť vrátil do práce a čakajú 6. dieťatko a pri tejto príležitosti mu darujeme aj kočík, ktorý dostane v najbližších dňoch.

Foto: 13.10.2024 a celý október sa naše rodinky doma modlia ruženec online, teda sa to vysiela live a tieto akcie sa šíria internetom. Samozrejme, že sa modlíme aj doma, v chrámoch, ale špeciálne aj takto, aby si naši členovia, ktorí sú už doma, mohli zapnúť YouTube a je jedno, kde sa nachádzajú, ale tak sme spolu bližšie, ako si vieme vôbec predstaviť.

Príspevok Adama Likavčana: „PBJK, včera, v nedeľu 13.10., som bol po dlhšom čase pozrieť v Leopoldove a bol som nadšený, koľko bratov navštevuje kaplnku a chodí na sv. omšu. Takisto som rád za nové hudobné "posily" - za Františka, ktorý bez problémov dokáže potiahnuť na gitare aj celú omšu. Chvála Pánovi za tú možnosť, že si môžeme byť navzájom povzbudením.“

Dňa 15.10.2024 o 20.00 hod. sme sa modlili a spájali s ľuďmi, ktorí fyzicky stoja 40 dní pred potratovými klinikami a cieľom bolo, aby sa zmenili ľudské srdcia a prijali život a nie ho zabíjali.

Organizátorka toho veľkého projektu nám napísala: „Veľmi pekne ďakujeme za krásnu správu, veľmi ste ma potešili! Srdečne pozdravujem aj všetkých členov spoločenstva, odkážte im prosím, že sme im veľmi vďační a sme poctení, že sa môžeme takto na diaľku modliť spolu s nimi! Vďaka Bohu i Vám :) Túto krásnu správu od Vás dáme vedieť aj našim sympatizantom, aby sa pridali k modlitbe aj oni. Ďakujeme! Zároveň Vám chcem poďakovať aj za modlitby za Národný pochod za život, ktorý bol 22.9. v Košiciach - aj vďaka Vašim modlitbám dopadol úspešne :) Ďakujeme zo srdca! Ja som inak dcéra Vašej členky Aleny B. z Pezinka :) Takže sa k Vašim modlitbám pridávam aj ja, keď môžem. Prajem Vám požehnaný deň a veľa úspechov a požehnania do Vašej činnosti :) Nech Vás Pán požehnáva! Martina B.“

Len pre ilustráciu prikladám (foto) - dieťatko už v 11. týždni tehotenstva.

 

Maľba: od Miloša U. z väznice Ilava Foto: 17.10.2024 sme navštívili Barborku a jej mamičku Máriu. Odovzdal  som im množstvo listov, obrázkov, pohľadníc... Barborka si všetko prečíta a modlí sa za vás.

Časť listu od Radka z väznice HEŘMANICE: „Zbírka se bude jmenovat „V  okovech temnoty a paprsků světla“. Sám jsem ilustroval také přední a zadní stranu knihy. Básní mám již celkem 23 i s podobenstvími a myslel jsem si, že to bude stačit. Před třemi měsíci  jsem si podal žádost o podmíněné propuštění, a přestože mám příslib bydlení i práce, a moje chování a plnění si resocializačního programu zacházení je velmi dobré, přesto mě soud na P.P. nepustil s tím, že mi vyčetl moji minulost. Jsem vděčný Bohu, že nám na základě víry v Ježíše Krista nepřipomíná naše předchozí provinění - naše hříchy, oproti světským soudům. A proto že se máme podřizovat světským autoritám a tudíž i soudu, beru toto zamítnutí jako Boží vůli, viz. Rímanům 13, 1-7 a tak mám prostor i čas k sepisování dalších básní a zvěstování evangélia těm, kteří dosud tápou v duchovní tmě. Mám také před sebou poslední třetí ročník studia, obor – Elektrikář silnoproud, a tak můžu a budu pokračovat i v tomto učení, abych dospěl již k druhému výučnímu listu, který jsem venku na svobodě nikdy neměl - i to je obrovská Boží milost. Před dvěma roky jsem úspěšně absolvoval střední odbornou školu, neboli učiliště, a obdržel jsem výuční list - obor Elektrikář slaboproud (E). Pokud Pán dá, pak s Boží milosti dostuduji také navazující obor Elektrikář silnoproud (H),  s dalším již druhým výučním listem a to v tomto vězení v Heřmanicích. Není to Boží milost? Foto:  pohľadnice od Soni z väznice v Sučanoch

Dňa 19.10.2024 sme vyrazili na veľkú evanjelizačnú misiu do Anglicka, teda Spojeného kráľovstva. V sobotu po prílete na letisko LUTON sme hrali a svedčili v Roman Catholic Parish of Hemel West - church Our Lady Queen of All Creation (viď foto)

V nedeľu sme išli slúžiť do centra Londýna do Slovenskej katolíckej misie (viď foto).

Po službe sme sa pred chrámom stretli s viacerými ľuďmi, ktorí boli nadšení z nášho spol. DISMAS. Na fotke vidíš rodinku zo Slovenska, žijúcu v Anglicku, ktorá prišla zo severu a cestovala 4 hodiny tam a 4 hodiny naspäť, aby sa s nami stretli. Mali 5 detičiek, tak si viete predstaviť to cestovanie. Na poslednej fotke vidíte Stevea - je to príslušník z väznice - HMP THE MOUNT. Tento chlap si zobral 5 dní voľno z práce-väznice a vozil nás po Londýne a všade tam, kam sme mali ísť evanjelizovať. Neskutočná obeta. Ale všetko vybavovanie v Anglicku zabezpečila Tatiana zo Slovenska (viď foto), ktorá už dlhé roky býva práve v Londýne.

Časť listu od Martina z väznice Plzeň: „Určitě bychom se rádi taky zapojili do výroby růženců. Máme od Pána šikovné ruce a chuť do každé práce. Sice jsme chudí, ale šťastní. Děkuju Vám, Michale, taky za kontakt na „právníka“ DISMASU (viď misia na konci NL). Určitě mu napíšu a pošlu pár známek. Třeba bude znát odpovědi na pár otázek které bych potřeboval právníkovi položit, ale nemám na něj peníze. Michale, jste skvělé  společenství. Asi první které jsem poznal a které chce opravdu pomáhat a pomáhá. Na tom se potvrdzuje že jen slova jsou k ničemu, když nejsou provázena skutky. Zůstávám s celým Vaším společenstvím v modlitbách. Ať Vám Hospodin žehná, obrátí na Vás svou tvář a obdaří Vás všechny svými milostmi! Dne 18.10.2024 v Plzni.

Foto: 22.10.2024 sme prišli do väznice HMP Send Ripley, kde máme aj našu členku Petru. Prežili sme tam úžasný čas a veľa dievčat, ktoré tam boli, prišli a chceli, aby sme im napísali. Chvála Pánovi.

Foto: 23.10.2024 sme navštívili Katolícku školu, kde nás pekne privítali a mohli sme chváliť Pána pred birmovancami.

Foto: 3.11.2024 väznica Banská Bystrica s Dominikou Gurbaľovou a kapelou.  Na záver by som uverejnil jedno poďakovanie, za ktoré si sa modlil: „Milí modlitebníci/čky, ozývame sa po týždni hospitalizácie v nemocnici s dcérkou Alžbetkou (7r.). Chceme sa vám veľmi poďakovať za modlitby za Alžbetku. Boli veľmi citeľné a veľmi pomáhajúce. Vymodlili ste zázrak, pretože CRP sa už znížilo z 330 na 9!! K obrovskému zápalu pľúc sa pridružila aj sepsa (streptokok v krvi) a iné vírusy, kvasinky, mykózy, atď. Nechápem, kde to všetko nabrala??! Vyzerá, že aj výpotok (tekutina) z pľúc sa pomaly vstrebáva. Máme nádej, že ak v pondelok budú výsledky z pľúc a krvi dobré, tak by nás aj pustili do domácej opatery. Už nám musia len dotiecť všetky infúzky, čo nám tu nachystali. Alžbetka sa cíti výborne, vôbec sa tu nenudí, má bohatý program - doobeda sa učí s p. učiteľkou, poobede má zase krúžok "šikovných" rúk. Pre ilustráciu vám zasielam aj fotku, čo všetko už stihla urobiť. Nech vám Pán  vynahradí všetky vaše modlitby za Alžbetku stonásobne. A prosím celému spoločenstvu Dismas posielame takéto vrúcne poďakovanie.“ Foto: 3.11.2024 stretnutie spol. DISMAS na chválach s L‘múrmi v Leopoldove.

Misia: Ako si si mohol všimnúť, dali sme kontakt na právnika DISMASU, ktorý je vlastne náš člen za múrmi väznice (odsúdený), ktorý má talent a vie sa vyznať v zákonoch. Ak poznáš niekoho, alebo aj sám máš takýto talent, napíš nám a v prípade potreby pošlem tvoju adresu – kontakt na teba nášmu členovi, aby si mu takouto službou poslúžil.

40 hod. P+S

Predkladaný úmysel za spol. Dismas, za teba aj tvoju rodinu a všetky miesta, kam práve ideme

15.-16.11.2024

za evanjelizáciu v Anglicku, Poľsku a Talianskua

22.-23.11.2024

za pápeža Františka

29.-30.12.2024

za členov Dismasu, za nové duchovné povolania a kňazov slúžiacich vo väzniciach

6.-7.12.2024

za odsúdených, ktorých navštevujeme a navštívime. A za ľudí, ktorých zranili, ublížili.

11.11.2024     Boh Ťa žehnaj, drahý brat v Kristovi - BŤŽ + Michal  NL - NOVINKY z Dismasu č.104